Ráno spíme dlouho, Jirka se probouzí až v 9 hodin... Není divu, po včerejším sportovním výkonu! Čtyři hodiny nepřetržitého surfování. A navíc měl ještě v noci problém s okem. A naše dvorní oční lékařka je kdesi na druhém konci světa! Oko ho strašně řezalo, myslel si, že mu tam něco spadlo, ale nic jsem tam neviděla. Kapky jsme měli jen antibiotikové a já zjistila, že oftalmo mast mezi léčivy nemám. A to těch léčiv tentokrát tahám nejvíce ze všech výprav! Výplach jsme mu nakonec prováděli obyčejnou vodou ve víčku od vody... Nepomohlo nic, tak jsme mu nakonec doporučili, aby to zkusil zaspat...
Ráno se cítil lépe, oko se zdálo v pořádku. Ale tělo ho bolelo docela hodně, skoro jako po Adam's peak...
Rozhodli jsme se zvednout kotvy a jet zase dál...
Autobus z Veligamy do Galle je plně obsazený, stojíme, ale zatím na svých nohou a se životním prostorem kolem sebe. Pozorujeme pobřeží kolem kterého jedeme, konstatujeme, že menších neobsazených plážiček je tu spoustu. Ale v zátiší pod palmami je nepořádek a nezřídka jsou kolem pobřeží také hřbitovy. Taková rekreace by se mi nelíbila...
Do Galle jedem cca 45 minut. Ihned míříme za hradby do starého města... Jsme unavení, zahalení do prachu a potu. Tátu jako již tradičně odkládáme a vyhledáváme nocleh. Daří se nám vybrat si na toto velmi turistické místo relativně levný nocleh na místě, které se zdá mít duši... Je to členitý hostel, s četnou zelení uprostřed domu, se zákoutími k sezení i odpočinku.
Po ubytování a minirelaxu vyrážíme do starého Galle. Uličky připomínají středomořské městečko, je tu plno dárkových obchůdků, muzeí, občerstvení. Slunce zběsile praží - je cca 33°C.
Po ovocném lassi se přesouváme do nového města, ale to nás ničím výjimečným nezaujme. Vracíme se tedy zpět do starého Galle a po hradbách se pozvolna přesunujeme na výhled na západ slunce. Sedíme na kamenné lavičce vyhřáté slunkem a jsme zvědaví, jaké barvy pro nás západ slunce připraví...
Tak hra barev popisovaná v Lonely planet se tentokrát nekonala. Nad mořem byla temná hradba, kterou sluničko neproniklo a s mořem se nesetkalo...Ale i tak to mělo své kouzlo, oblaka byla čárovitě probarvená...
Večeře - pampkinová polévka a kari. Opět nová harmonie chutí - mangové kari - sladko pálivá chuť byla přímo skvělá!
Žádné komentáře:
Okomentovat