Vstáváme v 3.35 hodin, protože ve 4.00 hod máme u hotelu přestavené taxi, která nás veze na letiště. Ano, volíme leteckou přepravu, protože jsme docela utmácení a Liduška nemocná. Cesta autobusem do Dalatu má trvat 16 hodin + další tři hodiny na náhorní rovinu. Volba je to dobrá, je to velice příjemné nechat se přenést tímto rychlým a pohodlným způsobem zase o kus dál na naší cestě. V 6.10 hod vzlétáme a v 8 hod přistáváme a je to ještě o půl hodinu později díky špatnému počasí. Při přistávání vytrvale leje. Pilot oznamuje, že je 19°C. Takže jsme se přesunuli nejen do jiné nadmořské výšky, ale také do diametrálně jiného počasí. Jsme 1400m.n.m. Autobusem přejíždíme z letiště do Dalatu. Jirka hned vybírá hotel podle Lonely planet - díky počasí se nám nechce tradičně procházet více hotelů, jdeme do přímo do jednoho vybraného. I když je dražší, zdá se to dobrá volba. Jsme ve čtvrtém patře, všichni společně. Zabydlujeme se a jdeme na pozdní snídani, kterou nám dělá paní domu a majitelka hotelového řetězce Dreams.
Pak jsme vyrazili podél jezera ve tvaru banánu do botanické zahrady. Liduška jde s námi, je dost jetá, ale jde. Před zahradou jsou dva draci z křovin a hned po zaplacení vstupného zjistíme, že to tu bude fajn. Obdivujeme spoustu kvetoucích keřů, kytek, hodně keřů je tvarovaných - draci byly jen úvod do zvířecí říše.
Taxíkem se necháme převézt na druhý konec města do crazy domu paní architektky, která studovala v Moskvě. Postupně zde staví hotelový dům Hang Nga, podobající se Vídeňskému Hudertwaserhausu či Gaudího stavbám v Barceloně. Vypadá to tu trochu jako Excalibour na rakouské dálnici, ale docela si to užíváme. Prolézáme všechny zákoutí, častokrát je to pouze pro asijské postavy, přechody jsou také odvážné. Pokojíčky jsou útulné, ale nevím, kdo se v nich může ubytovat, když tam pořád někdo čučí.
Posilnit se jdeme do blízké kavárničky, pochutnáváme si na kávě s bailyes, crosanu, buchétce i bagetě s plátkem sýra. Jaké lahůdky!
Poslední dnešní atrakcí je letní palác Bao Daie, vila á la Tugenhart, sídlo krále. Žil zde se svojí manželkou a dětmi, procházíme jejich pokoje, k ložnicím vždy náleží na 30.cátá léta minulého století a tuto část světa úžasně zařízená koupelna - s vanou, umývadlem, solariem a splachovacím záchodem...
Při návratu ještě navštěvujeme křesťanský kostel... Začíná pršet, poprvé za celý den používáme zapůjčené deštníky. Před večeří si užíváme vířivky v nejvyšším patře hotelu s výhledem na centrum Dalatu a ve vířivce cvičíme anglickou konverzaci s Australany.
Žádné komentáře:
Okomentovat