Po snídani dnešní program můžeme začít buď plaváním na již známé pláži - ta, co se nám první den vůbec nezamlouvala nebo kajakování v této oblasti kolem velké lodi. Kromě Dušánka volíme kajaking, Dušánek volí váling na lodi. Dnes si bereme každý svůj kajak a je to mnohem lepší. Zajíždíme k jeskyni, která nás přímo volá k tomu, abychom do ní vstoupili - otvor je obrovský, nelitujeme, že k ní připlouváme. Pohled z jeskyně přes krápníky na lodě a moře stojí za to. Kajaku si můžeme užívat necelou hodinu, ale protože ani jeden z nás nemá hodinky, užíváme si to evidentně déle. Pak plujeme k těm, co si vybrali koupání, říkáme si, že když nebudou připraveni na molu, na dvě minutky skočíme do moře se zchladit. Ale narážíme na problém - zlý pohled a slova no ticket no beach nás zastavují. A co je podivné, zastavuje nás takto náš průvodce. Jirka zkouší diskutovat, ale marně - včera jsme měli pláž s lístkem, který nám pak sebrali a dnes jsme si vybrali kajak na nikoli pláž... No i to je Asie...
Na Oriental Seil nám dovolují sprchu a už vyklízíme pokoje.
V 11 hodin máme oběd a pak už sbohem Halong Bay...
Cca 3/4 hodiny čekáme v nábřežním baru na autobus směr Hanoi.
Jedeme nimibusem, sedíme docela pohodlně na zadních sedadlech. Kromě toho, že nám přestane jít klimatizace a musíme otevřít okna, takže průvan silný a nepříjemný, to jde. Postřehy z cesty jsou zejména: mraky prachu, výfukových plynů, rýžová políčka, sušící se rýže přímo na asfaltových či betonových vjezdech, hubené podvyživené krávy, spousta nedostavěných staveb, úzké budovy, jejichž čelní stěny jsou většinou pěkné, barevné, zdobené dřevěným zábradlím - a boční a zadní jsou betonové, téměř bez oken.
V Hanoi jsme za čtyři hodiny. Vystupujeme kus před nádražím, jdeme k němu pěšky již setmělým městem, máme u něj být dle rady kolemjdoucích za 10 minut, nakonec je to snad celá půlhodina. Jsme docela zmožení, takže vzdálenost se zdá nekonečná. Ale lístky se nám podaří koupit tam, kam potřebujeme - do Hue, což je skvělé. Naším příštím cílem je tedy královské město, památka Unesco.
Žádné komentáře:
Okomentovat