Do Halong Bay přijíždíme cca v 8.15 hod, taxíkem se necháváme převézt z autobusového nádraží do přístaviště. Hned se na nás vrhá domorodec a nabízí nám projížďku s jeho společností, která je dozajista nejlepší ze všech a přitom nejlevnější. Jirka jeho nabídku chvíli studuje, ale pak jdeme dál, v hale se k nám přitočí další prodejce, necháváme si to podrobněji vysvětlit, loď se nám líbí, je sice dražší, ale shodujeme se na tom, že si trochu luxusu můžeme dovolit...
Na dvě noci stojí 200 dolarů na osobu. Ale říkáme si, že když už jsme jednou tady, je třeba zážitky násobit...
Kolem půl dvanácté se náš prodejce, kterému jsme dali zálohu 10 dolarů - více raději ne! - objevuje a kolem 12.15 nás vede kus po molu k transportní loďce, jež nás má dopravit na naši loď. Pochopitelně tak krásná jako v katalogu není, ale docela se nám líbí. Stejně jako v Egyptě na lodi dostáváme osvěžující ručníček na omytí a uvítací drink. A pak už fasujeme svoje kajuty - nikoli v patře, ale blíže k vodě... Velikost je 3x4 metry, dvě lůžka, sprchový kout se záchodem.
Ve 13.15 naše plavba začíná. Fotíme jako zběsilí, shodujeme se, že je to vlastně zatopeny Guilin. Počasí je na tu bídu včerejšího dne v Sapa krásně teplé, trochu padá opar, ale vidět je vše...
Po cca 1,5 hodině připlouváme do kotviště lodí, kde zůstaneme do zítřejšího dne. Malá loďka nás převáží do nedaleké jeskyně. A nejen nás, ve stejnou dobu k ní připlouvají všechny lodě, které mají stejný program jako my a těch je evidentně mnoho. Cesta do jeskyně je absolvována v davu, jsme součásti obřího hadu vinoucího se vzhůru. Jeskyně nás nakonec mile překvapuje. Ani ne tak krápníkovou výzdobou jako rozlehlostí dómů. Jsou tu tři místnosti opravdu obrovské. Část stropu vypadá, že je uměle opravená, přebetonovaná, aby strop nepadal na návštěvníky. Ale průvodce tvrdí, že nikoli, že je to tak vyhlazené od moře... Po jeskyni jsme převezeni ke koupacímu místu, malé plážičce a k vyhlídkové hoře. Plážička nás docela děsí, protože ten jeskynní had se právě celý přesunul sem, navíc je malá a nepůsobí čistě a tak raději volíme vyhlídku.
Z vyhlídky máme zase trochu jiný pohled na skalnaté oblé kopečky vyrůstající z vody a rozmístěné všude kolem nás.
Dolů přicházíme zplavení s náhlou touhou po koupeli - tak přece jen neodoláme a plaveme. Najednou se nám už nezdá tak špinavá, je teplá a klonící se sluníčko její tmavě zelenou barvu mění do zeleně průzračné...
Po obřadní večeři na lodi, kdy nám podávají tolik chodů až málem praskneme, docela brzy zapadáme do kajut a spíme jako dudci až do rána. Já se klepu, mám svalovou horečku.
Žádné komentáře:
Okomentovat