Asie? No ano, ovšem, konečně zase! Už je víc než nutné prchnout za hranice všedních dnů a nasát do sebe opět tu zvláštní jinou atmosféru tak odlišného kontinentu...
A tentokrát neodolává ani Liduška. Její milovaný bobánek, který byl loni miminko, už je povyrostlý klučina tak ho může v klidu ponechat jen v péči jeho rodičů. Řeč je o Michálkovi, pochopitelně...
Odlet máme z Prahy v 7.10 hod. Zdeněk s Liduškou přijíždění pro nás hodinu po půlnoci a bez většího zdržování vyjíždíme směr letiště Václava Havla, hm už nikoli všem známá Ruzyně. Na tuto noční hodinu je na dálnici docela čilý provoz. Ale přijíždíme naprosto bez komplikací cca v 3.45 hod, máváme Zdeňkovi. S Prahou se loučíme s dvacetiminutovým zpožděním a za deště.
Let do Paříže neuvěřitelně rychle utekl, nestačili jsme se ani moc vyspat. Hodina a 45 minut je v letadle opravdu jen chvilinka. Poprvé jsme letěli ČS aerolinkami a teda co se týká "hrnutí" (nezazvěcený čtenáři - myslíme tím zásobování jídlem) nás vrcholně zklamali. Proti sušenkám lotus nic nemáme, ale jako jediná svačinka je to fakt dost málo.
Letiště Charlese de Gola nás vítá oblačnou oblohou a pohledem na nepříliš hezké budovy. Přílet máme do Déčka, pomalu jím procházíme a hledáme na cedulích náš let. Nikde o něm není ani zmínka. Záhy zjišťujeme, že je třeba se přesunout do jiné budovy, autobusem. Na letenkách bohužel chybí informace o terminálu i bráně. Několikrát se ptáme personálu, koukají na nás, radí, ale až na několikerý pokus nás posílají správně. Není to E ani K, ale nakonec M. Trvalo nám to více než hodinu. Problém je totiž v tom, že v jednotlivých budovách jsou informace jen o těch letech, které jsou směrovány z nich... Dost blbý systém, domníváme se.
Docela rádi si kupujeme krosánek, vodu a kávičku a relaxujeme v kavárničce. Dušánek je jen o vodě, přece nebude utrácet hříšné peníze za takové blbosti!
Následné procházení obchody nás natolik zmůže, že když objevujeme zašité lehátka, s rozkoší na ně uléháme, někteří usínají - jsou schopni zaspat let... Naštěstí mají mne, která se nervuji, abych neusnula a zavčas je zdvihla.
Naloďujeme se včas a čeká nás dlouhých 11 hodin letu, tj. od 14 hod do 1.00 našeho času. S Liduškou časem dost trpíme dlouhým sezením, Dušánek spí jako budulínek napresovaný do sedadla, které rozhodně na jeho tělíčko dimenzováno není... My holky poslední 3-4 hodiny (tj. šíleně dlouho!) počítáme už snad každou minutu...
Žádné komentáře:
Okomentovat