27. 3. 2012
Před návštěvou tohoto představení jsem marně přemýšlela, o čem vlastně toto představení, tedy spíše kniha, podle které bylo natočeno, vlastně je. Zjistila jsem, že má paměť týkající se povinné četby je notně děravá a zcela jistě směšuje Divou Báru s Viktorkou z Babičky.
Divadlo nám připomnělo, že Bára je jedna z prvních emancipovaných dívek, která odmítá běžné konvence, má svůj mozek a své představy o životě, do kterých si nechce nechat mluvit. Výsledkem je velké drama, ve kterém Bára bojuje za právo na svobodnou existenci a na štěstí. Naráží na nepřátelství téměř všech vesničanů, bázeň svého pravého otce ( ), bojícího se k ní veřejně přiznat a pomáhá jí jen tak, aby se to nedotklo vesničanů...
Milé jsou scény s ovečkami a husičkami:
Skvělou roli v představení má Mazák, jeho farář je opravdový, lidský, vtipný, moudrý člověk a přitom i lidsky hřešící...
Zápletku tvoří příběh kamarádky Elišky, která je nucená do sňatku s nemilovaným mužem Skálou, Bára jí pomáhá, aby si ho nemusila brát (na hřbitově si zahraje na ďábla) a díky tomu je vesničany málem zlynčována.
Situaci zase zvládá farář, za pomocí myslivce, do něhož se Bára pomalu a jistě zakoukává a pak s ním odchází pryč, do jiného, lepšího světa...
Žádné komentáře:
Okomentovat