Autobus máme sice zaplacený, ale místo pro nás v něm není - taký menší zádrhel. Nakonec to ale dopadá dobře a sedíme v minibusu na zadní čtyřce. Míříme do Sapy. Další rozladění přichází záhy, musíme přestupovat, do Sapy nás poveze jiný autobus. Je narvaný, přesto sedíme, a docela dobře, Dušánek opět vyhrál, je úplně vpředu, Jirka za ním, já na přídavném sedadle s krásným výhledem přes čelní sklo i do stran, Liduška to má trochu horší, je za přídavném sedadle dole, za mnou...
Výstup do Sapa je úžasný, pohledy do krajiny slibují úchvatné zážitky. Políčka, terasy, kopce, údolí, horské řeky plné balvanů... Přijíždíme na sklonku dne a hned ještě v autobuse si nás vyhlédne "náhončí" a vede nás k hotelu Mimóza. Po chvilce okolků a váhání za ním jdeme, nemá cenu ztrácet čas hledáním něčeho jiného. Hotel je levný a zdá se fajn. V podstatě je obdobou toho včerejšího, včetně stoupání po úzkých schodech s nízkým zábradlíčkem...
Jen odhazujeme batohy a vyrážíme na průzkum. Po setmění se docela citelně ochlazuje, před večeří se jdeme obléci. Průzkum průvodcovských agentur týkající se zítřejšího výletu nás nakonec přesvědčí, že půjdeme sami podle mapy. Oba hoši si na to troufají, tak proč ne? My holky jim bezmezně důvěřujeme, ještě jsme se s nimi nikdy na dlouho neztratili. Hlavně, aby vyšlo počasí...
Žádné komentáře:
Okomentovat